Kozákovský hřbet

Sobota 4.6.2011

Měl jsme nutkání, že musím vyrazit na kole zdolat další km. Den byl jak malovaný a tak se nabízela delší trasa. Na tuto výpravu jsem sebou vzal i dvě dámy (tu mojí a jednu naší společnou kamarádku). Zvolili jsme kombinaci do startu vlakem a do cíle (tedy domů) na kole. Po společné poradě jsme se dohodli na výstupní stanici Železný brod. Připadalo nám to tak akorát. Cesta ubíhala příjemně, takže po hodině jízdy mě přišlo na mysl jestli jsme to s tou dálkou nepřehnali. Konečně jsme vystoupili v Železném brodě. Vyjeli jsme podél Jizery do Spálova. Máca našla na rozcestníku Sejkorskou kapli a tak nás  přesvědčila, že to musíme vidět. Kopec to byl pořádný, chvílemi jsem si připadal jako když sedím v letadle a někde podemnou je krajina. Odtud jsme sjeli do Semil. Všechny nastoupané metry jsme rychle ztratili. A to jsem ještě netušil, že v tomhle duchu bude celá dnešní výprava. Máca nám totiž prozradila svoje přání - projet Zlatou stezku Českého ráje. Ani nevím proč jsme souhlasili. Takže po krásném sjezdu nás čekalo opět stoupání na úbočí Kozákova. Slunce pražilo, zásoby vody už dávno došly a silnice se stále víc zařezávala do kopce. Konečně hospůdka (no spíš takový krámek s venkovním posezením). Nalili jsme do sebe litry kofoly, nabrali zásoby a vyrazili dál. Po několika pohodových kilometrech jsme opět pocítili co je to stoupání. Blížili jsme se k vrchu Tábor. Po zdolání výškového bodu 678 m.n.m. jsme vyčerpaní stanuli u rozhledny na Táboře. " Tady bychom se mohli chvíli zdržet" říkám nahlas jestli bude nějaká odezva. Byla. Začalo pořádně cedit. Po nucené přestávce a doplnění tekutin sedáme do sedel. Čekal nás krásný sjezd do Lomnice nad Popelkou. Nějak jsme ale špatně odbočili a ocitli se v neznámé vsi. Nová Ves nad Popelkou, tak hurá není tak neznámá, ale nebyla na programu. Máca hořekovala, že jsme úplně mimo tasu a že byl v plánu ještě Kumburk a ten je teď bůh ví kde.  Sláva, pomyslel jsem si. Kumburk nám dneska ze Zlaté stezky vypadl. Ujal jsem se vedení a dál se jelo po silnici. Stará Paka, Nová Paka, kolem pivovaru do kopečka a tam jsem měl v plánu navštívit místní hospůdku U Libušky, kde dělají výborné topinky. Jenže Dana nám ujela. Neodolala nádhernému sjezdu do Bělé u Pecky. Tak jsme jí následovali. Poslední zastávka na Pecce a dnešní výprava s 80 km. v nohách je u konce. A rada na závěr? Příště nenechám velet ženskou.